Dotaz:

Jaká pravidla musí dodržet provozovatel potravinářského podniku, který hodlá uvádět na trh za účelem lidské konzumace květy růží, popřípadě květy dalších rostlin (např. k dekorativním účelům, k ochucení sirupů, použití jako součást salátů, ozdoba slaných chuťovek, pro zvýraznění aroma pokrmů, apod.)? Jaká právní úprava se vztahuje na případný prodej takových produktů zamýšlených k lidské konzumaci a jak v takových případech postupovat při kontrole?

Odpověď:

Problematika uvádění na trh květů rostlin není na úrovni EU komplexně upravená. Proto je nutné postupovat případ od případu s ohledem na konkrétní kategorii potravin, do které budou květy rostlin přidávány (čaj, doplňky stravy, běžná potravina, apod.)

Květy některých konkrétních druhů rostlin, které je zakázáno používat při výrobě potravin jsou uvedeny ve vyhlášce č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin v příloze č. 2 bodu 1.  Použití květů přesně vymezených druhů rostlin do čajů např. uvádí příloha č. 2 vyhlášky č. 330/1997 Sb., ale i zde je použití květů některých druhů omezeno jen na určitý podíl ve výsledné směsi.

Použití květů rostliny Konopí seté (Cannabis sativa) v potravinách se řídí zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, neboť se vztahuje i na „konopí“, přičemž jako „konopí“ definuje „kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík“, neboť tato část rostliny obsahuje THC, které je považováno za psychoaktivní látku. Dle vyhlášky č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, se nesmí potraviny obohacovat omamnými a psychotropními látkami.

Použití syrových květů do potravin není v ČR dosud příliš rozšířené a v určitých případech v tom lze spatřovat i nezanedbatelná zdravotní rizika (použití nejedlých druhů, květů neznámých rostlin, dekorativních květin ošetřených pesticidy atd.).

Pokud provozovatel potravinářského podniku (dále jen „PPP“) uvádí na trh v ČR za účelem lidské konzumace květy růží, popřípadě květy dalších rostlin, je jeho povinností prověřit, zda potravina, kterou hodlá uvést na trh v Unii, nespadá pod působnost nařízení (EU) 2015/2283 o nových potravinách.

V případě, že květy zamýšlené k lidské spotřebě nejsou považovány za nové potraviny ve smyslu nařízení (EU) č. 2015/2283, jedná se o „běžnou potravinu“ ve smyslu definice potraviny dle ustanovení čl. 2 nařízení (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.  Potravinou se dle tohoto ustanovení „rozumí jakákoliv látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat […]“. Na výrobu potravin s květy růží a dalších květin zamýšlených k lidské spotřebě a jejich uvádění na trh, byť nejsou upraveny speciálním právním předpisem, se vztahuje veškerá relevantní potravinářská legislativa. V každém případě musí být potravina bezpečná, tedy nesmí být škodlivá pro zdraví, ani nevhodná k lidské spotřebě a za její soulad s právními předpisy při uvádění do oběhu nese odpovědnost provozovatel potravinářského podniku.

Nařízení (ES) č. 396/2005 upravuje maximální rezidua pesticidů, mimo jiné i pro jedlé květy (kód 0256080). Pro konzumaci lze tedy používat jen květy s obsahem reziduí cizorodých látek nepřekračující povolené limity.

PPP, kteří uvádějí na trh květy jako potraviny, musí splňovat obecné požadavky na označování potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.